PŘÍBĚH

"Otče, otče, neumírej...", pravil malý Snak. Otec malého chlapce, však v tento moment naposledy vydechl. Zblázněný skřet, kterého potkal v lesích, když sbíral suché větvě, se mu stal osudným. Před tím než zemřel, řekl svému malému synovi: "Věřím, že Gondor bude znovu na nohou a v ulicích Minas Tirith a jeho okolí bude opět bezpečno." 

"Jak to myslel?", řekl si Snak. Smrt svého otce oplakal, ale musel se postavit brzy na vlastní nohy. Jak malý Snak dospíval stal se z něj skvělý bojovník, který byl postrachem všech Mordorských ohavností. To jak dokázal ovládat kuši a šíp bylo naprosto úchvatné. 

Jednoho letního dne přijeli do ulic Minas Tirith neznámí kočovníci ze severu. Po městě se šuškalo, že je mezi nimi žena, která vidí do budoucnosti, ale dokáže číst i v minulosti. Když se lidem doneslo, že je to opravdu pravda, tak tato žena neměla o práci nouzi. Lidé stáli na hlavním náměstí někdy až hodiny, jen aby se dostali do vozu, kde seděla ona záhadná. 

Snak se rozhodl, že by také rád věděl něco o své budoucnosti, a tak ženu, která si říkala Anabell navštívil. Když ho žena uviděla, jakoby se jí zastavilo srdce. "Snaku, jseš to ty?", vykřikla. Snak nechápal, nebyl si vědom, že by jí znal. "To jsem já, tvá sestra. Věděla jsem, že Tě jednou najdu", řekla žena. Snak byl naprosto šokován, a tak se dal s Anabell do řeči. Povídali si až do brzkých ranních hodin. Snaka nejvíce zajímalo proč mu otec neřekl, že má sestru a proč nikdy nemluvil o matce. Anabell na tyto otázky znala odpověď. "Snaku, můj milí bratře, naší matku zabil temný Nazghul, který svým mečem setl jedním švihem její hlavu. A já? Já se schovala do staré chatrče, kde mě nenašel." "A co otec?", proč ten se Nazghulovi nepostavil.", pravil Snak. "Nebyl s námi, otec tvrdě pracoval. Však dobře víš jakým byl skvělým kovářem. A já se vrátit, nemohla, muž, který mě schoval v té chatrči mi řekl, že všichni z našeho města jsou už dávno mrtví." 

Anabell během svých cest zjistila mnoho zajímavých informací, za tu nejdůležitější brala tu, kterou ji předal rybář v Šedých přístavech. Dostala o něj svitek na kterém bylo napsáno:

"Ja Herold z Minas Tirith, kovář, přišel jsem o téměř vše co mi bylo drahé. Vzali mi dceru a ženu, kterou jsem miloval. Zbyl mi už jen můj syn, kterého budu chránit, dokud nepadnu. Svou zemi budu se svými přáteli chránit, dokud dobro nezvítězí nad mordorem! 

Tímto se zavazuji, že naše uskupení bude dbát na dobré jméno Gondoru, chránit všechny obyvatele Gondoru před těmi, kteří naší zemi nejsou hodni.                      

Podepsán Herold z Minas Tirith, vůdce tajného uskupení Paranigma"

Když tento svitek předala svému bratrovi Snakovi, tak mu došlo, že otec nebyl v lese sekat dříví, ale odolával nájezdům skřetů u Minas Morgul, protože v den, kdy jeho otec zemřel, zemřelo i spoustu dalších bojovníků. Snakovi taky konečně dávala smysl věta, kterou jeho otec řekl, když umíral. "Věřím, že Gondor bude znovu na nohou a v ulicích Minas Tirith a jeho okolí bude opět bezpečno." Otec se mu snažil říct, že on je ten, který má spolek Paradigmu opět obnovit.